|
|
Československý disent jako učící se společnost
Padevět, Jiří
Diplomová práce se věnuje problematice československého/českého disentu především v letech 1977 až 1989 a jeho postavení jako učící se společnosti. V práci je sledováno postavení disentu ve společnosti, jeho ostrakizace a následná tvorba paralelní polis, včetně paralelního vzdělávacího a kulturního systému, založeného na sdělování vědomostí a znalostí uvnitř komunity. Vzhledem k rozsahu disentních aktivit se práce věnuje především čtyřem vzdělávacím a kulturním strukturám, a to bytovým seminářům, bytovému divadlu, samizdatům a takzvaným festivalům druhé kultury, personálně a organizačně navázaným na Chartu 77. Tyto aktivity sleduje práce nejen z pohledu kulturní historie, ale především z pohledu andragogiky a učící se společnosti. Práce se zaměří na tyto jednotlivé vzdělávací a kulturní okruhy a na jejich dopad jak na paralelní polis disentu, tak na většinovou společnost. Cílem předložené teoreticko- analytické části diplomové práce je analyzovat, identifikovat a popsat klíčové mezníky a fenomény související s informálním učením dospělých v období druhé poloviny 20. stol. Sledovaná specifika vycházejí z politicko-ideologických charakteristik společnosti. Z metodologického hlediska můžeme položit tyto výzkumné otázky: Jaké klíčové faktory ovlivnily vývoj vzdělávání a učení se dospělých v období 1969...
|
|
|
Československý disent jako učící se společnost
Padevět, Jiří ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice československého/českého disentu především v letech 1977 až 1989 a jeho postavení jako učící se společnosti. V práci je sledováno postavení disentu ve společnosti, jeho ostrakizace a následná tvorba paralelní polis, včetně paralelního vzdělávacího a kulturního systému, založeného na sdělování vědomostí a znalostí uvnitř komunity. Vzhledem k rozsahu disentních aktivit se práce věnuje především čtyřem vzdělávacím a kulturním strukturám, a to bytovým seminářům, bytovému divadlu, samizdatům a takzvaným festivalům druhé kultury, personálně a organizačně navázaným na Chartu 77. Tyto aktivity sleduje práce nejen z pohledu kulturní historie, ale především z pohledu andragogiky a učící se společnosti. Práce se zaměří na tyto jednotlivé vzdělávací a kulturní okruhy a na jejich dopad jak na paralelní polis disentu, tak na většinovou společnost. Cílem předložené teoreticko- analytické části diplomové práce je analyzovat, identifikovat a popsat klíčové mezníky a fenomény související s informálním učením dospělých v období druhé poloviny 20. stol. Sledovaná specifika vycházejí z politicko-ideologických charakteristik společnosti. Z metodologického hlediska můžeme položit tyto výzkumné otázky: Jaké klíčové faktory ovlivnily vývoj vzdělávání a učení se dospělých v období 1969...
|
|
|
Jsme šílení a schopní všeho. Eseje Mirka Vodrážky
DOLEŽALOVÁ, Barbora
Tato diplomová práce se zabývá dílem Mirka Vodrážky, ve kterém se věnuje feminismu, genderu, osobám disentu a umění. Tato témata jsou nazírána (eko)feministickým a demytologizačním prizmatem, jsou vztahována k současným událostem v České republice, zejména k literatuře a politice. Práce zkoumá, jak se Vodrážka staví k různým ideologickým otázkám, z jaké pozice je nahlíží a jak se odráží v jeho psaní. Otázkou taktéž je, co vůbec ideologie, gender a feminismus znamenají a jak se naše pohledy na ně mohou různit. Zkoumáno bude prostředí Charty 77, účast žen v disentu a zejména jejich reprezentace, kterou Vodrážka reflektuje.
|
|
|
Charta 08 a postavení veřejných intelektuálů v současné Čínské lidové republice
Košková, Zuzana ; Klimeš, Ondřej (vedoucí práce) ; Lomová, Olga (oponent)
CHARTA 08 A POSTAVENÍ VEŘEJNÝCH INTELEKTUÁLŮ V SOUČASNÉ ČÍNSKÉ LIDOVÉ REPUBLICE ABSTRAKT Bakalářská práce "Charta 08 a postavení veřejné inteligence v soudobé Čínské lidové republice" charakterizuje současný čínský disent sdružený kolem dokumentu Charty 08 z r. 2008 jako veřejné intelektuály zastávající hodnoty demokracie a liberalismu. Popisuje vývoj čínské veřejné inteligence z historického a společenského hlediska přičemž zdůrazňuje vztah režimu a postavení veřejných intelektuálů. Popisuje oblasti působnosti současných veřejných intelektuálů v Číně a ilustruje postavení čínských veřejných intelektuálů na příkladech vybraných signatářů Charty 08. Zvláštní pozornost je věnována jednomu z hlavních autorů Charty 08, Liu Xiaoboovi. I přes to, že je Čína klasifikována jako autoritářský režim, který nedovoluje žádnou opozici ve svém nejširším slova smyslu, zdá se, že se veřejná inteligence v Číně dokáže organizovat a být společensky aktivní, což odporuje pojetí mizení veřejných intelektuálů v postmoderní společnosti. Práce se zabývá také Chartou 77, manifestem československých disidentů, která byla pro autory čínské Charty inspirací. Srovnání ukazuje, že ačkoliv oba dokumenty vznikly v společensky a historicky vzdálených podmínkách, oba dokumenty i historické situace mají mnoho společných rysů.
|
|
|
Státní bezpečnost a rok 1989
Procházka, Libor ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Práce se snaží ukázat, jak dobře a hluboce byla československá Státní bezpečnost informovaná o aktivitách, záměrech a taktice politické opozice zejména v roce 1989. Hlavním pramenem jsou autentické záznamy Státní bezpečnosti, ať už pravidelné situační zprávy, informace o bezpečnostní situaci v zemi, vnitřní směrnice StB, ale i dokumenty vedení komunistické strany. Text vybírá to, co bylo v činnosti nezávislých iniciativ podle Státní bezpečnosti podstatné a dokládá, že bezpečnostní složky režimu měly o opozici (možná až překvapivě) dobré informace. Věnuje se také některým funkčním aspektům Státní bezpečnosti, která neexistovala v politickém vakuu, ale naopak byla přímo podřízena komunistické straně. V neposlední řadě popisuje i změny v organizačních strukturách StB, zejména v souvislosti s reformou v roce 1988. Klíčová slova: Státní bezpečnost, rok 1989, opozice v Československu, Charta 77, Hnutí za občanskou svobodu, Obroda, Demokratická iniciativa
|
|
|
Myšlenková cesta filosofa - disidenta Bohumíra Janáta
Zemanová, Kristýna ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Práce "Myšlenková cesta filozofa-disidenta Bohumíra Janáta" pojednává o životě a díle křesťanského filozofa a mluvčího Charty 77. Není však rozdělena na dvě části, ale v jednotlivých kapitolách je zahrnut jak život osobní a profesní, tak i rozbor Janátových textů. Práce začíná kapitolou o Janátově dětství a studiu na Filozofické fakultě UK, pokračuje obdobím od ukončení studia do roku 1989, kdy se v Janátových textech již objevují motivy, které pak rozvíjel po zbytek života. V tomto období byl důležitý především rok 1988, protože byl mluvčím Charty 77. Třetím oddílem je doba od roku 1989 do Janátovy smrti v listopadu 1998, v tomto období byl textově nejplodnější. V práci je poukázáno především na to, že Bohumír Janát byl vždy kritikem současnosti, stál proti duchu doby - za totality i po listopadu 1989. Listopadový převrat chápal jako revelaci, zjevení Boží moci, nikoli revoluci. Doufal ve změnu smýšlení celého národa, v obrat ke sféře etiky a v duchovní prohloubení. Porevolučním vývojem byl však hluboce zklamán. Jeho inspirátory byli myslitelé J. S. Dunne, H. D. Thoreau, T. G. Masaryk i F. Nietzsche, jehož filozofie Janátovi sloužila jako podklad pro kritiku moderního a postmoderního myšlení. Základními Janátovými tématy, kromě kritických prací, pak byly naděje, pravda, domov, faustovské téma....
|
|
|
Komparace pohledu exilového tisku na události v Československu na příkladu Národní politiky a Českého slova
Deutschová, Kristýna ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce Komparace pohledu exilové tisku na události v Československu na příkladu Národní politiky a Českého slova analyzuje obsah exilových periodik vztahující se k událostem v Československu od druhé poloviny 60. let do roku 1989. Analýza se zaměřuje na čtyři události, které lze považovat za klíčové momenty zkoumaného období. První událost, které se práce věnuje, představuje období pražského jara počínaje prvními záblesky změn až po okupaci vojsky Varšavské smlouvy a jejími důsledky. Dále se analýza zaměřuje na Helsinskou konferenci a na s ní související vznik občanské iniciativy Charta 77. Poslední analyzovanou událost představuje Sametová revoluce a období bezprostředně předcházející. První část práce shrnuje historický přehled vývoje situace v Československu ve zkoumaném období s důrazem na výše zmíněné události čs. dějin. V druhé části je analyzován a srovnáván pohled vybraných periodik na vybrané události a jejich reakce na vývoj situace v Československu. Důraz je mimo jiné kladen i na to, jak vnímali exulanti svou roli v rámci vývoje v Československu. Práce se věnuje i otázce druhé emigrační vlny, často nazývané posrpnovou emigrací, která postavila celý exil před řadu nových výzev, mezi něž patřilo i vyrovnání se s nově příchozími exulanty, jejichž politické názory se mnohdy zásadně...
|
|
|
Evangelické sítě a disent
Boháčková, Anna ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Bubík, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "Evangelické sítě a disent" je zaměřená na téma způsobu propojení osob z evangelického a ostatního disentu. V Chartě 77 je nad reprezentovaný počet evangelických signatářů. V diplomové práci se snažím popsat faktory, které mohly tuto skutečnost ovlivňovat. Způsob zapojení evangelíků do aktivit disentu je sledován na podkladě historických faktů vybraných z tištěných dokumentů, na základě teorie slabých a silných vazeb M. Granovettera, teorie nových sociálních hnutí a na základě přímých svědeckých výpovědí v podobě rozhovorů, které byly pořízeny v rámci výzkumu pro tuto práci. Pomocí svědeckých výpovědí se snažím v této práci zachytit některé specifické fenomény, které charakterizovaly vzájemné vazby mezi evangelíky a dalšími disidenty jak v Chartě 77, tak v rámci undergroundu. Práce se také zabývá mírou občanské angažovanosti v evangelické církvi, a které všechny faktory tuto vyšší míru mohou ovlivňovat. Je zde rozebírána situace evangelických farářů a samotné ČCE v 70. a 80. letech 20. století v Československu.
|
|
|
Obrodný proces a normalizace v Československu z norského pohledu
Jirásek, Vojtěch ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Cílem této práce je rekonstrukce norského pohledu na demokratizační proces druhé poloviny 60. let a zmapování následné norské pomoci československým nezávislým iniciativám. Práce stručně shrnuje vývoj česko-norských vztahů, činnost poúnorové a posrpnové emigrace v Norsku. Dále se zaměřuje na vliv, který měly na norskou zahraniční politiku a norskou veřejnost historické milníky, které byly určující pro poválečné dějiny naší země. Jedná se o únor 1948 a převzetí moci komunisty, rok 1968 a s tím související Pražské jaro a následná invaze okupačních vojsk do Československa, v roce 1977 pak o vznik Charty 77. V procesu formování československo-norských vztahů v padesátých a šedesátých letech hrála podstatnou úlohu poúnorová emigrace, organizace Norsk - Tsjekkoslovakisk hjelpeforening a jeho vůdčí osobnost a zakladatelka Jarmila Kvapilová, ve své vlasti aktivní národní socialistka a spolupracovnice Milady Horákové, za války kvůli odbojové činnosti vězenkyně koncentračního tábora Ravensbrück. Po znovuotevření své ambasády v Praze sledovali Norové se zájmem a sympatiemi demokratizační proces v ČSSR. Slibně se rozvíjející spolupráci v oblasti kulturní poznamenala invaze vojsk Varšavské smlouvy, kterou norská vláda i norská veřejnost odsoudila. Impulsem k aktivizaci norské pomoci v období tvrdé normalizace...
|
|
|
Režimní kampaň proti chartě 77 na stránkách Rudého práva
Kosina, Aleš ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
"Režimní kampaň proti Chartě 77 na stránkách Rudého práva" je název diplomové práce a zároveň i definice výzkumného záměru. Ten je zpracován kvalitativní obsahovou analýzou zmíněného média. Diplomová práce se skládá ze tří stěžejních částí, a to metodologie, historické (teoretické) a analytické. Teoretická část popisuje historické události klíčové pro pochopení role Charty 77 v rámci normalizačního režimu v komunistickém Československu, počínaje pražským jarem a konče událostmi vedoucími k Sametové revoluci. V kontextu vzniku dalších opozičních hnutí a forem odporu jsou zde také nastíněny praktiky normalizačního režimu reagující na aktivity opozice. Ústředním bodem teoretické části je vznik Charty 77, její činnost a aktivity. Nedílnou součástí je také objasnění funkce médií v komunistickém Československu a role Rudého práva. Jádrem práce je analytická část. Tu tvoří obsahová analýza Rudého práva z prvního čtvrtletí roku 1977. Jednotkou analýzy jsou potom jednotlivé články týkající se Charty 77 a chartistů. Analytická část je rozdělena na tři díly. V každém jednotlivém dílu je pak pomocí kvalitativní obsahové analýzy zpracována jedna ze tří stanovených výzkumných otázek. První díl podrobně popisuje ideologickou odpověď režimu na Chartu 77 zformulovanou v článku Ztroskotanci a samozvanci. Ve druhé...
|
host ::
RSS.